Evropské listy federalistů - Madisonovo 226 let staré naléhání

V listu č. 3 Klinkers cituje pasáž z Listů federalistů - text, který jasně ukazuje, jak osobně se autoři těchto slavných spisů o návrhu federální ústavy v letech 1787-1788 obraceli na občany Ameriky, aby je přesvědčili o užitečnosti a potřebě zvolit si federální formu organizace. Dává tak znamení Tombeurovi, aby se na myšlenky a ideje o evropské federaci nedíval jako na techniku organizačních poradců, ale především jako na touhu dát lidem to, co si lidé zaslouží.

List č. 3 - Klinkers, srpen 2012

Ještě je něco, co bychom měli při srovnání s Listy federalistů vzít na vědomí. Jejich tři autoři publikovali své dílo v novinách města New York, obracevše se přímo na čtenáře - často rozhodně, někdy žádajíce, nebo dokonce žadoníce. Jedna z nejnápadnějších pasáží se nachází v listu č. 14, napsaném Jamesem Madisonem. Dovolte mi ji citovat v její celistvosti:

“I submit to you, my fellow-citizens, these considerations, in full confidence that the good sense which has so often marked your decisions will allow them their due weight and effect; and that you will never suffer difficulties, however formidable in appearance or however fashionable the error on which they may be founded, to drive you into the gloomy and perilous scene into which the advocates for disunion, would conduct you. Hearken not to the unnatural voice which tells you that the people of America, knit together as they are by so many cords of affection, can no longer live together as members of the same family; can no longer continue the mutual guardians of their mutual happiness; can no longer be fellow-citizens of one great, respectable, and flourishing empire. Hearken not to the voice which petulantly tells you that the form of government recommended for your adoption is a novelty in the political world; that it has never yet had a place in the theories of the wildest projectors; that it rashly attempts what it is impossible to accomplish. No, my countrymen, shut your ears against this unhallowed language. Shut your hearts against the poison which it conveys; the kindred blood which flows in the veins of American citizens, the mingled blood which they have shed in defense of their sacred rights, consecrate their Union and excite horror at the idea of becoming aliens, rivals, enemies. And if novelties are to be shunned, believe me, the most alarming of all novelties, the most wild of all projects, the most rash of all attempts, is that of rending us in pieces in order to preserve our liberties and promote our happiness.”

Zde je pokus o překlad:

“Předkládám vám, moji spoluobčané, tyto úvahy s plnou důvěrou, že dobrý úsudek, který tak často provázel vaše rozhodnutí, jim dopřeje patřičné váhy a účinku, a že nikdy nebudete snášet obtíže, jakkoliv hrůzu nahánějící či jakkoliv módní je omyl, na kterém mohou být založeny, co vás přivedou do chmurného a nebezpečného místa, kam by vás zavedli příznivci nejednotnosti. Nenaslouchejte tomu nepřirozenému hlasu, který vám říká, že lidé Ameriky, svázáni k sobě tolika pouty náklonnosti, již spolu déle nemohou žít jako členové jedné rodiny; nemohou dále pokračovat se společnými strážci svého společného štěstí; nemohou již déle být spoluobčany jedné velké, vážené a vzkvétající říše. Nenaslouchejte hlasu, který vám nedůtklivě říká, že forma vlády doporučená pro vaše přijetí je v politickém světě novotou; že nikdy nepatřila do představ ani těch nejdivočejších fantastů; že se ukvapeně snaží o něco, čeho nemůže dosáhnout. Ne, moji krajané, zacpěte si proti tomuto neposvěcenému jazyku uši. Obrňte svá srdce proti jedu, který přenáší; spřízněná krev, která teče v žilách amerických občanů, promísená krev, kterou prolévali na obranu svých posvátných práv, posvěcuje jejich Unii a vzbuzuje děs při pomyšlení na to, že by se stali cizinci, rivaly, nepřáteli. A pokud se máme vyhýbat novostem, věřte mi, nejvíce znepokojující ze všech novostí, nejdivočejší ze všech fantazií, nejukvapenější ze všech pokusů je ten rozdělit nás na kusy v zájmu zachování našich svobod a podpory našeho štěstí.”

Tato slova z roku 1787 se zdají být zcela použitelná pro situaci v Evropské unii v roce 2012. Vezmeme-li v úvahu okolnosti v Americe té doby, tento způsob obracení se na obyvatelstvo přímo prostřednictvím novin byla jasná volba. V roce 2012 máme jako prostředku pro podání našich myšlenek k dispozici sociální média.

Šíření rodného listu moderního evropského federalismu bylo mnohem obtížnější. Protože ve svém úsilí o federální Evropu často čerpáme z nejlepších praktik z minulosti, je nyní příhodný okamžik zmínit Altiera Spinelliho a Ernesta Rossiho. Spinelli je považován za otce zakladatele evropského federalismu. V roce 1941 společně s Rossim, zatímco byli Mussolinim vězněni na ostrově Ventotene, napsali slavný Manifest z Ventotene. Stejně jako Madisonův text, je tento manifest zaníceným federálním konceptem, který byl dále rozvíjen Spinelliho skupinou po druhé světové válce. Pro text celého manifestu (v několika jazycích) odkazuji na: www.altierospinelli.org/manifesto/manifesto_it.html.

Pro poučnou časovou osu evropské federální historie po Manifestu z Ventotene se odvolávám na publikaci Unie evropských federalistů: www.federalists.eu/uef/timeline.

Se svolením autora přeloženo z anglické verze.